Církevní osmisměrka

• purifikatorium: Purifikatorium (z latinského purificatio, očista) je bílý obdélný šátek používaný při katolické bohoslužbě. Skládá se na šest dílů do podoby úzkého pruhu, který se vkládá mezi kalich a pallu. Ve střední části mívá vyšitý malý křížek, při užších stranách může být ozdoben výšivkou. Po většinu bohoslužby spočívá na kalichu, při bohoslužbě Oběti je umístěn na korporálu.
• eucharistie: Eucharistie (řec. díkuvzdání) je křesťanský obřad, kterým se připomíná Poslední večeře Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Podstatou obřadu je rituální konzumace chlebu a vína, ve kterých jsou dle víry křesťanů přítomny tělo a krev Krista. Pojmem eucharistie se také označuje tento chléb a víno.
• paškál: Velikonoční svíce, označovaná též jako paškál (z latinského candela paschalis cerea) je vysoká svíce zapalovaná při velikonoční vigilii v církvích západní liturgické tradice, která symbolizuje vzkříšeného Krista.
• hostie: Hostie (z lat. hostia oběť, obětní zvíře) označuje v křesťanské tradici chléb připravený ke slavení eucharistie. Většina liturgií pak označuje hostii po proměnění jako „tělo Kristovo“, mezi jednotlivými křesťanskými církvemi nepanuje shoda ohledně způsobu přítomnosti Krista při slavení eucharistie.
• bohoslužba: Bohoslužba je nábožensky motivované setkání lidí za účelem komunikace s Bohem, setkání s ním nebo oběti, která mu má být přinesena.
• žehnání: Žehnání (neboli benedikce) je náboženský obřad, kterým se určité věci slavnostně vyprošuje Boží požehnání k její prospěšnosti lidem.
• biřmování: Biřmování (z něm. firmen, lat. firmare – utvrzovati) je jedna ze sedmi svátostí katolické, pravoslavné a Církve československé husitské. Spolu se křtem a eucharistií je jednou z iniciačních svátostí. Biřmování je podle nauky zmiňovaných církví svátost ustanovená Ježíšem Kristem, jejímž prostřednictvím křesťan od Boha dostává pečeť daru Ducha Svatého. Spolu se křtem a svátostí svěcení biřmování podle katolické nauky vtiskuje do nitra člověka nezrušitelné znamení (charaktér), proto se tyto svátosti mohou přijmout jen jedenkrát za život.
• svatostánek: Eucharistický svatostánek (označovaný v různých obdobích a podle různého umístění jako sanktuárium či sanktuář, pastoforium nebo tabernákl odvozeno z latinského tabernaculum), je nejposvátnější místo v katolických kostelích určené pro ukládání liturgických nádob s eucharistií. Do sanktuária má přístup pouze kněz nebo člověk knězem pověřený, nesmí do něj nic vkládat, brát nebo s ním jakkoli jinak manipulovat nikdo jiný (ministranti, kostelník, návštěvníci kostela atd.).
• aspersorium: Aspersorium (z latinského aspergere, pokropit) je přenosná nádoba na svěcenou vodu, do které se namáčí kropáč (aspergil) při žehnání svěcenou vodou v římskokatolické církvi. V přeneseném významu může jít i o kropenku. Osoba nesoucí aspersorium se nazývá asperferář.
• ciborium: Termín ciborium pochází z řeckého slova kiborion. Je to liturgická nádoba používaná v Katolické církvi a v církvích majících Eucharistii k uchovávání proměněných (konsekrovaných) hostií – tedy Eucharistie. V raně křesťanské době se užívaly schránky ze dřeva, slonoviny, pálené hlíny, textilu či obecného kovu se smaltovanou výzdobou, shodné s pyxidami, počeštěně 'puška'. Od pozdního středověku (15. století) je tvar ciboria podobný u kalichu, ale samotná nádoba (kupa, latinsky cuppa) má větší objem a je opatřena víkem. Na vrcholu víka je velmi často úchytka s křížkem. Jako materiál kupy je v římsko-katolické a řeckokatolické církvi povinný drahý kov, nejčastěji stříbro na vnitřních stěnách zlacené.
• lavabo: Manutergium, někdy nesprávně nazýváno lavabo (podle liturgického úkonu při němž se používá), je bílý ručník (rouška), do něhož si kněz při mši při lavabu (po umytí rukou) utírá ruce. Někdy je na něm vyšitý křížek, a to na jeho okraji (pro bezpečné odlišení od purifikatoria, který ho má vyšitý uprostřed), či psací písmeno „L“, nebo může být bez křížku. Většinou se pokládá na konvičky s vínem a vodou nebo na lavabo.
• navikulář: Navikulář nebo řidčeji naviculář (latinsky navicularius) je ministrant, který při bohoslužbách nosí loďku s kadidlem. Při vstupním průvodu jde vpravo od navikuláře turiferář nesoucí kadidelnici a až za nimi krucifer s procesním křížem.
• konvičky: Při katolické mši se používá dvojice malých liturgických konviček na podnosu, jedna z nich slouží na vodu (může být označena písmenem A podle latinského aqua, popřípadě je bez označení) a druhá na víno (s písmenem V jako vinum). Kněz si z nich během bohoslužby nalévá víno a vodu do kalicha. Potom se modlil žalm 26,6, začínající slovem lavabo, a opláchl si prsty vodou z větší konvičky, kterou mu ministrant na ruce nalil. K utření rukou mu slouží malý ručník, kterým byly konvičky přikryty. Celý úkon se latinsky nazýval lavabo, což se metaforicky přeneslo i na tento ručník lavabo. Od roku 1968 je obřad zjednodušen a kněz se modlí Žalm 51,4, prosbu o odpuštění svých provinění před vlastní obětí. Liturgické konvičky jsou obvykle skleněné, výjimečně mohly být zhotoveny z drahého kovu, například ze zlaceného stříbra, ale také z cínu nebo mosazi. Větší konvička na opláchnutí rukou je zpravidla kovová.
• křest: Křest je jednou ze svátostí a představuje očištění od hříchů a sjednocení věřícího s Kristem. Počátky křesťanské praxe křtít sahají k osobě Jana Křtitele, který podle Nového zákona pokřtil Ježíše v řece Jordánu. Slovo křest se v řečtině řekne βάπτισμα [baptisma], což znamená ponoření. Bible definuje křest jako ponoření do vody. Různé křesťanské církve křtí v závislosti na tradici politím nebo plným ponořením do vody.
• pyxida: Pyxida (neboli repositorium nebo kustodie) je liturgická nádoba používaná v katolické církvi k uchovávání proměněné (konsekrované) větší hostie po dobu, než bude vystavena v monstranci. V pyxidě je hostie umístěna v lunule, což je svorka z ušlechtilého materiálu (často zlatá a zdobená) ve tvaru horizontálně položeného půlměsíce a slouží k uchycení hostie v monstranci. Pyxida je zhotovena z ušlechtilého materiálu, má většinou tvar kruhové skříňky postavené na noze a na jejím vrcholu bývá zpravidla křížek. Vnitřek schránky je pozlacen a ve spodní části jsou kolejničky, do nichž se vkládá lunula s proměněnou hostií. Pyxida s proměněnou hostií je uložena ve svatostánku v kostele. Pro zdůraznění úcty k eucharistii může uchopit neprázdnou nádobu pouze kněz, jáhen případně akolyta.